Kutloch

Úvaha: Hledání smyslu (nejen) akčního filmu

31. srpna 2016 v 0:18 | Nikii

Úvaha: Hledání smyslu (nejen) akčního filmu

Akční film není ve filmu moc dlouho. I když z dnešního pohledu kdybychom to měli počítat, tak ano, ale když to vezmeme hezky od začátku a hezkou pomalu, tak se dopracujeme k mnoha nečekaným faktům. Akční filmy nemá v oblibě moc žen, protože se jim nelíbí ta krutovláda zbraní, která v nich obvykle vládne. A to ovšem není nic nového, ale o tom vlastně ten akční film je. Všechny ty vraždy, krádeže, přestřelky atd. Prostě zápletka s kterou se hlavní hrdinové rvou celým tělem.

Stýská se vám po starých VHS?

8. srpna 2015 v 15:23 | Nikii

Stýská se vám?


VHS kazety, symbol osmdesátých a devadesátých let...

Podle mě byly VHS kazety a samozřejmě i video, úžasnými věcmi. Dnes se jich lidé zbavují a nechtějí o nich ani slyšet, někteří je ještě i s tím videem vlastní doma, a nebo se začali objevovat lidé, kteří VHS kaztey znovu shání. Videopůjčovny se zrušily minimálně před deseti lety, ale kdybychom šikovně hledali, myslím si, že by se alespoň tři určitě našly.

Já když vidím nějakou VHS kazetu, tak si hned vzpomenu na své dětství. To jsem totiž trávila právě u videokazet. Nejraději u pohádek, to je jasné, ale když jsem šla s rodiči do videopůjčovny, půjčovala jsem si komedie, sci-fi filmy a zase i ty pohádky. Všechny ty filmy pocházely převážně z osmdesátých let a poté i devadesátých let, tím se dá říct, že jsem jakoby výrůstala v osmdesátých letech. Tím pádem mám k nim velmi blízko. Pamatuji si, jak jsem odcházela s kazetami sci-fi filmů, jako jsou například Návrat do budoucnosti, či Čslo 5 žije.

Videokazety a video, jsou takové moje srdcovky. Dodnes na ně nedám dopustit, postupně si doplňuji svoují sbírku videokazet a video pečlivě jednou za týden leštím, veknu i vevnitř. Člověk k tomu má jakýsi cit. Mně osobně ty videopůjčovny chybí, a ano stýská se mi. Je to vlastně takový začátek sledování filmů doma. Možnost nahrání vašeho oblíbeného filmu, či seriálu na kazetu, a pomyšlení, že jí budete moct několikrát zhlédnout, bylo krásné.

Zhlédnutí videokazety má takovou svou určitou atmosféru. Hlavně když pozorujete tu kvalitu obrazu a zvuku. Jasně, s mkv, nebo blu-ray, se to vůbec nedá srovnat, ale jen si vybavte, jak jste tehdy právě tímto způsobem sledovali filmy. Magic, že ano? Pro mě je to prostě něco kouzelného. Je to určitý styl sledování filmů, který ale pomalu vymírá, nebo se snad jendou znovu vrátí.

Moje léto, jedině s filmem!

8. srpna 2015 v 14:21 | Nikii

Léto s filmem

Ale takové počasí bych si nechala líbit...

A tak jsem si nějak řekla, že pro mě není léto, když pobývám delší dobu na slunci, nebo, když bych musela ležet někde na pláži u moře. Na to nějak nejsem stavěná. Pro mě je léto létem, když mohu sledovat filmy a číst. Tak nějak to mu byl a bude. Všechno to začalo před třemi lety, kdy mé oči poprvé spatřily famózní seriál Akta X. To jsem každý večer šla s notebookem ven, sednout si a při hvězdách sledovat Akta X.

O rok později to bylo hororové léto. Tentokrát jsem spatřila několik desítek hororů. Začala jsem osmdesátými léty, která toho nabízejí mnoho. Byla to například Noční můra z Elm Street, nebo Pátek třináctého. V osmdesátých letech jsem strávila nejvíce času, pak jsem se podívala do devadesátých let, kde mě nejvíce zaujal Šestý smysl. Nakonec jsem dala zpátečku a podívala se i do sedmdesátých a šedesátých let.

Minulý rok, jsem zase léto věnovala francouzským komediím, které vás pokaždé rozesmějí a to i v té nejsmutnější chvíli. To jsem byla doslova unešená filmy s francouzským komikem Pierre Richardem a skupinou Les Charlots.

No a letos? Tento rok? Rok 2015? Vrátila jsem se ke svým starým kořenům a sleduji akční filmy. Ty největší klasiky. Už jako malá jsem měla takovou dobrou trojku a ta dobrá trojka značila tři dobré filmy, a těmi byli Predator, Terminator a Vetřelec, no samozřejmě i všechny jejich ostatní díly. Akorát za ta léta jsou zcela v jiném formátu a jinak zní. Dívat se totiž na nějaký film ve vysoké kvalitě a navíc v originálním znění, ve vás vytvoří ještě větší cit k filmu.

Tak tokové je vždycky moje léto. Léto s filmem... a když léto skončí, jsem pokaždé neopálená, ale no a co? Mě to nijak nevadí, protože, já jsem za ten čas s filmem ráda a rozhodně bych ho nevyměnila za to, abych se dvě hodiny pekla na slunku. To už tedy radši nějaký ten biják!
 
 

Reklama