Knihy

Recenze: Kmotr

21. ledna 2017 v 11:24 | Nikii
V pozadí každého majetku je zločin. Balzac
Ameriku válka nijak nepostihla. Svou krásu a eleganci si zanechala, zatímco Evropa byla na pokraji zkázy. Byla druhá polovina čtyřicátých let a filmová studia v Hollywoodu si libovala ve svých skvělých filmech. Mezitím, co režiséři natáčeli filmy, vojáci dobývali Vietnam, prezident Truman ovládal Ameriku, tak mafie sílila a všechno dobývala svými kontakty. Mafie, má velký vliv a tudíž má přátelé v politice, policii a všude po státě, nebo dokonce i ve světě. Ve čtyřicátých letech to byl v Americe zlatý čas mafie. V roce 1969 napsal Mario Puzo své neslavnější a nejznámější dílo, které neproslavilo jen jeho, ale i samotnou mafii. Dílo Kmotr.
Když měl někdo problém, věděl, že policie nic nevyřeší. Policii takový lidé vůbec nevěřili. Měli na to své lidi, své kontakty. Když měl někdo problém, nešel k nikomu jinému než k muži, který pochází ze Sicílie a kterému se přezdívalo Don. Tento muž má slušné sicilské vychování, dbá na rodinu, která je pro něj to první a poslední. Zároveň má rád své přátelé, kterým také rád pomůže, avšak za podmínky, že se k němu nikdy neotočí zády a také mu vypomůžou, až bude on sám potřebovat pomoc. Trval si na určité loajalitě a ovládal spolu s ostatními rodinami Ameriku. Ten muž se jmenoval Don Vito Corleone.
Rodina Corleonových spolu se čtyřmi dalšími famigliemi ovládali Ameriku. Mario Puzo o těchto rodinách napsal dlouhý příběh, který je plný krve, zločinu, kulek, zbraní, ale zároveň také plný lásky, slušnosti a úcty.
Don Vito Corleone je silný vlivný muž, který pravidelně vyslechne své přátelé a slíbí jim, že za zločiny, které jim někdo spáchal, budou viníci potrestáni. Don byl schopen udělat snad cokoliv. Provozoval obchod s olivovým olejem, který se dovážel z jeho rodné Sicílie do Ameriky. Ovšem dovážení oleje nebyl jeho jediným obchodem. Mezi jeho další projekty patřily hazardové hry a kasina. Když ovšem, neobchodoval, tak plnil svým přátelům přání. Svému kmotřenci tak zajistil kariéru zpěváka, když přinutil majitele nahrávací společnosti, že právě on bude tím správným zpěvákem a pokud nepodepíše smlouvu, zastřelí ho. Obchod a byznys bylo jeho poslání, ale nikdy opravdu nikdy nezanevřel na rodinu, ta pro něj znamenala všechno a vždy byla na prvním místě. Jeden z jeho tří synů se měl stát novým donem, poněvadž Vito už měl nějaký ten věk. Na schůzky chodil s jeho nejstarším synem Santinem. Jednou však přišli na schůzku za zástupcem famiglie Tattagliů. Jmenoval se Sollozo, ten se s donem chtěl domluvit na obchodování s drogami, kdy by z toho famiglie Corleonových měla zisk, musela by však zajistit politickou podporu. Don však nebyl hloupý, drogy odsuzoval a Sollozovi řekl, že nabídku odmítá. Santino při rozhovoru řekl něco, co nakonec ohrozilo celou jeho famiglii Corleonových. Odpoledne po této schůzce se totiž stane samotnému donu Corleonovi nehoda, při které mu půjde o život. Nebyla to však nešťastná náhoda a Corleonovi jsi jsou jisti, odkud přišel zásah. Jsou rozhodnuti bojovat, postavit se všem čtyřem famigliim a to za cenu všeho, jsou schopni dokonce zalehnout na matrace!
Tímto dílem dokázal Mario Puzo něco naprosto neuvěřitelného. Jednak se jedná o jeho nejúspěšnější dílo a hlavně je to dílo, které odhalilo mafii. Puzo o celé famiglii Corleonových psal způsobem, jakoby je znal osobně, tudíž kniha tak má věrohodnější děj. Můžeme se však jen dohadovat, co všechno je z knihy pravda a kde bral Puzo takovou inspiraci. Dokázal však čtenáři přichystat román, z kterého se i po těch pomalu čtyřiceti osmi letech tají dech. Kniha je hlavně velmi čtivá a to snad už od první strany. Každou stranou se chcete dozvědět více a více informací a tak jen otáčíte list za listem. A jak už tu bylo řečeno. Kniha je plná vražd, krve, kulek, zbraní a praní špinavých peněz, zároveň je však také plná lásky, slušnosti a úcty. Nakonec vlastně ani nevíte, co si o těchto lidech máte myslet. Ovšem mafie je pořád aktuální téma a tato kniha je opravdu dokonalou knihou plné akce, důmyslnosti, propracovaností a zároveň také plná tajemství.
Právě tato kniha je předlohou kultovního filmu Kmotr, kde hrál hlavní roli Marlon Brando a Al Pacino. Film plně vychází z knižní předlohy. Ovšem pokud si chcete opravdu vychutnat každý detail této gangsterské rodiny, která byla tak silná, že nakonec musela bojovat, aby vůbec přežila, tak rozhodně volte knihu.


Bibliografické údaje:
Autor: Mario Puzo
Název knihy: Kmotr
Rok vydání: 1991 (první vydání 1969)
Nakladatelství: Svoboda
ISBN: 80-205-0115-0

Recenze: My děti ze stanice ZOO

25. června 2016 v 16:15 | Nikii

Christiane F. Celým jménem Christiane Vera Felscherinow. Holka, která propadla drogové závislosti, aby byla, jak sama říká cool. Chtěla zapadat do společnosti drsných lidí, kteří si chodí každou přestávku ve škole zapálit, kteří popíjí pivo a hlavně chtěla, aby ji všichni uznávali. Když se ji to konečně povedlo patřit do nějaké party, byla spokojena, začala chodit na diskotéky, kouřit hašiš a brát drogy. V té době ji bylo dvanáct let, když vyzkoušela heroin, bylo ji třináct a brzy se na něm stala závislou. Její drsný příběh o drogách a prostituci zaznamenali dva novináři na magnetofonových páskách, Kai Hermann a Horst Rieck. Ze začátku se mělo jednat o pouhý rozhovor, nakonec se z toho vyklubaly dva měsíce.

Christiane, nám v knize vypráví o celém jejím začátku a pokračování s drogami. Nevypráví tu jen o sobě, ale i o svých přátelích, kteří na tom byli v té době stejně jako ona. Potulovali se po stanici Kurfürstenstrasse, kde si prostitucí snažili vydělat peníze na heroin. Dále tu popisuje svoje pocity, které ji dávaly drogy a hlavně pocity, kdy kvůli nim postupně přicházela o přátele a sama už chtěla s takovým životem skončit. V knize jsou výpovědi doktorů i její matky, která byla nešťastná z toho, že dcera bere drogy a snažila se jí jakkoliv pomoct. Nepomáhala jen své dceři, ale také jejímu příteli Detlefovi, do kterého byla Christiane zamilovaná natolik, že při několika svých pokusů o odvykání si píchla další dávku jen kvůli němu, když zjistila, že Detlef zase fetuje.

Tento strhující pravdivý příběh o lásce, touze po respektu a oblíbenosti se nejdříve objevoval v novinách na pokračování, ale po jeho knižním vydání poznal příběh Christiany F. celý svět a ona jako jeho hlavní hrdinka se stala ze dne na den hvězdou. Lidé byli šokováni, co se v dnešním světě děje. Christiane získala tučný honorář za knihu, který ji paradoxně zase přitáhnul k drogám.

Já jsem ale nejdříve viděla filmové zpracování tohoto příběhu. Film se mi zalíbil natolik, že jsem chtěla vědět víc a tak jsem začala číst tuto knihu. Knihu, kterou miluje několik čtenářů a já teď patřím mezi ně. Je to kniha s naprosto drsným a strhujícím příběhem, který se čte rychle, ale zároveň těžce, protože nechcete uvěřit tomu, že zlo, jako jsou drogy, jsou vlastně legální, protože je seženete všude, nebo si je sami vyrobíte. Pak jen v knize zjišťujete, jaký mají vliv na lidský organismus. Knihu jsem četla velmi ráda, je to perfektní příklad, jak mladého teenagera odradit od drog a hlavně je to příběh o teenagerovi, který se nějak porval se životem. To je myslím to nejvíc fascinující na celé knize. Hlavní hrdinka je chytrá mladá holka, která udělala v životě hloupost a svojí závislostí na ní doplácí. Christiane nám hlavně v celé kráse ukázala, že drogy jsou zlo a neměli bychom si s nimi nic začínat, ale ti chytří, kteří věří, že tu pro něco jsou, ví, že nejsou tak ubohý, aby vlastně něco takového zkoušeli. Nebo ne?


Bibliografické údaje:
Autor: Christiane Felscherinow
Název knihy: My děti ze stanice ZOO
Rok vydání: 2005 (první vydání 1978)
Nakladatelství: Oldag
ISBN: 80-86508-69-2
 
 

Reklama