Srpen 2015

Plakáty z filmu Věc

30. srpna 2015 v 16:57 | Nikii |  Plakáty

Plakáty z filmu Věc

Věc, nebo-li v orginále The Thing. Je to mistrovské dílo režíséra Johna Carpentera, který natočil v roce 1982 a v hlavní roli se objevuje Kurt Russell. Film Věc s hororovými a akčními prvky, který začíná lovem na obyčejného psa, který jak se později ukáže, byl nakažen mimozemským virem. Američtí vědci později budou zkoušet, kdo z nich bude infikovaný a taky, komu budou moct věřit. Napínavý film se skvělými efekty a nejlepší atmosférou. Tak co tedy tu atmosféru přenést na vaši zeď?





Série Pátek třináctého

30. srpna 2015 v 16:15 | Nikii |  Horory

Série Pátek třináctého

Taky znáte tento horor, nebo jste ho ještě neviděli? Pokud potřebujete nápovědu, tak nápovědou je, že vrah nosí hokejovou masku a jmenuje se Jason Voorhees, ano to je Pátek třináctého. Hororový shlasher z osmdesátých let, který nikdy nikoho moc nešetřil. Tato série má z osmdesátých let neuvěřitelných osm dílů a v roce 1993 se k tomu přidal devátý díl, který ale je, nevím jak jinak to označit, než naprostým výsměchem celé série.

To byl rok ... 1990

28. srpna 2015 v 19:07 | Nikii |  To byl rok ...

To byl rok ... 1990

Začínají devadesátá léta. Co se tento rok odehrálo? Z pohledu na naši zemi, skončil komunismus, prezidentem byl Václav Havel a z ČSSR se stala ČSFR. Horor a akční film byl na vzestupu. Jména jako Bruce Willis, Sylvester Stallone, nebo Arnold Schwarzenegger začaly být pojmem, stejně tak jako jejich postavy, John McClane, John Rambo, nebo Terminator. Všechno bylo tak nějak odlehčené, stejně tak jako vlasy Mela Gibsona. Z Pamely Anderson se pomalu začíná stávat sexbomba a Madonna vydává legendární singl Vogue a hned poté připravuje své legendární turné Blond Ambition. Kevin Costner natáčí velkofilm Tanec s vlky a Michael J. Fox se objevuje v poesledním dílu Návrat do budoucnosti. LP desky vyřadilo CD a na herní průmysl se dostává hra od id Software Commander Keen. Dámy a pánové, držte si klobouky, devadesátky začínají!

Série Noční můra v Elm Street

28. srpna 2015 v 17:13 | Nikii |  Horory

Série Noční můra v Elm Street

Nesmíš, nesmíš spát. Všechno to vlastně začalo v roce 1984, kdy režisér Wes Craven natočil horor, který se odehrával v ráji snů. Už jen ta informace, že se tento film zabývá sny, stačí k tomu, aby si o tom divák zjistil více. Noční můra byla právě snad prvním hororech, který se tak detailně týkal snů. Hlavní postavy totiž můžeme vidět jak spí, co se jim zdá, jak se snaží zachránit, jak jsou v nemocnici a jak nakonec nespí.

Týden s Michaelem J. Foxem

23. srpna 2015 v 22:40 | Nikii |  Týden s ...

Týden s Michaelem J. Foxem

Vtipný, sympatický, pohledný herec, který pochází z Kanady. Snad každý divák má Michaela J. Foxe zafixovaného pravě jako Martyho McFlye z trilogie Návrat do budoucnosti. Avšak nehrál jen v tomto filmu. Ztvárnil několik postav a právě Michael J. Fox je důkazem toho, že i když se nedaří, tak se nesmíte vzdávat, ale bojovat. Nejdříve hrál hokej, později hrál na kytaru v kapele a nakonec se rozhodl právě pro herectví. Kvůli tomu opustil Kanadu a vydal se do Los Angeles. Začátky nebyly jednoduché, ale nakonec se mu podařilo prorazit na castingu, který se konal k televiznímu seriálu Rodinná pouta. To z něj nebyli nadšeni jen diváci, ale i samotný režisér.

Po Rodinných poutech, nebo respektive po takovém úspěchu, už měl větší šanci na získání nějaké role. V roce 1982 si zahrál ve filmu Třída roku 1984. Potom to byly většinou tv filmy, a v roce 1985 ještě před natáčením filmu Návrat do budoucnosti přijal roli ve filmu Školák vlkolak, dnes jak sám říká, nechápe, jak ho to vůbec napadlo. Film Návrat do budoucnosti měl však ze začátku natáčení zcela jiné obsazení. Martyho McFlye hrál zcela jiný herec, který však svými výkony moc nedosáhnul toho, co po něm chtěl sám režisér. Nakonec se rozhodlo právě pro Michaela J. Foxe, který by byl už jen svým mladistvým vzhledem,pro tuto roli jako stvořený. A natáčení mohlo začít, jenže Michael musel mezitím natáčet i Rodinná pouta, takže přes den natáčel seriál a přes noc Návrat do budoucnosti. Michael J. Fox, ve své knize vypráví historku, že při natáčení jednoho dílu Rodinných pout zpanikařil a hledal v ateliérové kuchyni v rekvizitách Martyho videokameru.

Návrat do budoucnosti slavil úspěch, tento film je navíc i po těch letech pořád tak dokonalý. V roce 1987 se opět objevil před kamerou při natáčení komedie, tentokrát to bylo Tajemství mého úspěchu. Komedie mile pobaví a trochu se mi zdá, jakoby Michael ztvárňoval sám sebe. Celý příběh je o tom jak Brantley Foster (Michael J. Fox) přijede z Kansasu do New Yorku, aby se stal úspěšným. Jde se objevit do své nové práce, ale tam zjistí, že firma zkrachovala, tak musí hledat práci jinde, nakonec se jde poptat po práci ve firmě, kde pracuje jeho vzdálený strýc, ten jej přijme a Brantley tak rozváží po firmě dopisy, nakonec však vezme v jendé kanceláři telefon a představí se jako Carlton Whitfield a poradí volajícímu s nějakým obchodem a právě od této doby bude žít dvojím životem a rychle se převlékat do kvádra a do oblečení pro roznašeče dopisů.

V roce 1988 hraje hlavní roli ve filmu Zářivá světla velkoměsta. Film má jen jedinou chybu a tou je, že je pomalý a někdy i nudný, jediné co film zachraňuje je samotný Michael J. Fox. O rok později, v roce 1989, si zahrál roli ve válečném dramatickém filmu. Tento film je naprosto, naprosto bezchybným. Podle mě je to jeden z důležitých filmů, které mají válečný žánr. Pro mnohé diváky to byl trochu nezvyk, vidět Michaela ve vážnějším filmu, když jej doposud viděli jen v komediích. Pro mě to bylo něco jako překvapení, milé překvapení.

Ještě téhož roku se vrátil jako Marty McFly v Návrat do budoucnosti 2. Tento díl byl o něco svižnější než jeho předchůdce a hlavně krásně zapadá do časové linie. Tento díl je zároveň mím nejoblíbenějším a to po všech stránkách. A jak už nám bylo v titulkách slibováno, v roce 1990 se dočkáme i třetího dílu, který se bude odehrávat v roce 1885.

Ano, dočkali jsme se. O rok později, v důležitém roce, roce 1991 Michael opět hrál v komedii, tentokrát Poldovi v patách a Doktor Hollywood. Jenže pro Michaela to nebyl moc veselý rok, byla mu totiž diagnostikována nemoc, Parkinsonova choroba. To omezilo jeho hraní, které ho bavilo, ale i přes to s Parkinsonovou chorobou silně bojoval a bojuje. A já mu přeji hodně štěstí a mnoho sil, moc mi u filmu chybí.


Týden s Michaelem J. Foxem
poster poster poster poster poster poster poster
Návrat do budoucnosti (1985), Tajemství mého úspěchu (1987), Zářivá světla velkoměsta (1988),
Oběti války (1989), Poldovi v patách (1991), Nepijte vodu (1994), Přízraky (1996)

Stýská se vám po starých VHS?

8. srpna 2015 v 15:23 | Nikii |  Kutloch

Stýská se vám?


VHS kazety, symbol osmdesátých a devadesátých let...

Podle mě byly VHS kazety a samozřejmě i video, úžasnými věcmi. Dnes se jich lidé zbavují a nechtějí o nich ani slyšet, někteří je ještě i s tím videem vlastní doma, a nebo se začali objevovat lidé, kteří VHS kaztey znovu shání. Videopůjčovny se zrušily minimálně před deseti lety, ale kdybychom šikovně hledali, myslím si, že by se alespoň tři určitě našly.

Já když vidím nějakou VHS kazetu, tak si hned vzpomenu na své dětství. To jsem totiž trávila právě u videokazet. Nejraději u pohádek, to je jasné, ale když jsem šla s rodiči do videopůjčovny, půjčovala jsem si komedie, sci-fi filmy a zase i ty pohádky. Všechny ty filmy pocházely převážně z osmdesátých let a poté i devadesátých let, tím se dá říct, že jsem jakoby výrůstala v osmdesátých letech. Tím pádem mám k nim velmi blízko. Pamatuji si, jak jsem odcházela s kazetami sci-fi filmů, jako jsou například Návrat do budoucnosti, či Čslo 5 žije.

Videokazety a video, jsou takové moje srdcovky. Dodnes na ně nedám dopustit, postupně si doplňuji svoují sbírku videokazet a video pečlivě jednou za týden leštím, veknu i vevnitř. Člověk k tomu má jakýsi cit. Mně osobně ty videopůjčovny chybí, a ano stýská se mi. Je to vlastně takový začátek sledování filmů doma. Možnost nahrání vašeho oblíbeného filmu, či seriálu na kazetu, a pomyšlení, že jí budete moct několikrát zhlédnout, bylo krásné.

Zhlédnutí videokazety má takovou svou určitou atmosféru. Hlavně když pozorujete tu kvalitu obrazu a zvuku. Jasně, s mkv, nebo blu-ray, se to vůbec nedá srovnat, ale jen si vybavte, jak jste tehdy právě tímto způsobem sledovali filmy. Magic, že ano? Pro mě je to prostě něco kouzelného. Je to určitý styl sledování filmů, který ale pomalu vymírá, nebo se snad jendou znovu vrátí.

Moje léto, jedině s filmem!

8. srpna 2015 v 14:21 | Nikii |  Kutloch

Léto s filmem

Ale takové počasí bych si nechala líbit...

A tak jsem si nějak řekla, že pro mě není léto, když pobývám delší dobu na slunci, nebo, když bych musela ležet někde na pláži u moře. Na to nějak nejsem stavěná. Pro mě je léto létem, když mohu sledovat filmy a číst. Tak nějak to mu byl a bude. Všechno to začalo před třemi lety, kdy mé oči poprvé spatřily famózní seriál Akta X. To jsem každý večer šla s notebookem ven, sednout si a při hvězdách sledovat Akta X.

O rok později to bylo hororové léto. Tentokrát jsem spatřila několik desítek hororů. Začala jsem osmdesátými léty, která toho nabízejí mnoho. Byla to například Noční můra z Elm Street, nebo Pátek třináctého. V osmdesátých letech jsem strávila nejvíce času, pak jsem se podívala do devadesátých let, kde mě nejvíce zaujal Šestý smysl. Nakonec jsem dala zpátečku a podívala se i do sedmdesátých a šedesátých let.

Minulý rok, jsem zase léto věnovala francouzským komediím, které vás pokaždé rozesmějí a to i v té nejsmutnější chvíli. To jsem byla doslova unešená filmy s francouzským komikem Pierre Richardem a skupinou Les Charlots.

No a letos? Tento rok? Rok 2015? Vrátila jsem se ke svým starým kořenům a sleduji akční filmy. Ty největší klasiky. Už jako malá jsem měla takovou dobrou trojku a ta dobrá trojka značila tři dobré filmy, a těmi byli Predator, Terminator a Vetřelec, no samozřejmě i všechny jejich ostatní díly. Akorát za ta léta jsou zcela v jiném formátu a jinak zní. Dívat se totiž na nějaký film ve vysoké kvalitě a navíc v originálním znění, ve vás vytvoří ještě větší cit k filmu.

Tak tokové je vždycky moje léto. Léto s filmem... a když léto skončí, jsem pokaždé neopálená, ale no a co? Mě to nijak nevadí, protože, já jsem za ten čas s filmem ráda a rozhodně bych ho nevyměnila za to, abych se dvě hodiny pekla na slunku. To už tedy radši nějaký ten biják!